Požádejte dítě, ať nakreslí Santa Clause: skoro vždycky sáhne po červené fixě. Přesto ho v roce 1864 jedna americká spisovatelka ještě popisovala v „dlouhém hnědém rouchu“ s bílými skvrnami a anglické přání z konce 19. století ho ukazuje v zeleném plstěném kabátě, jak živě rozmlouvá s červenkou.
Červená tedy nespadla z nebe jednoho prosincového večera. Usazovala se pomalu, mezi ikonami biskupa ze 4. století, básní vydanou v roce 1823 ve městě Troy (New York), rytinami Thomase Nasta a obálkami časopisů z počátku 20. století. Archivy severního pólu shromáždily podklady, od vousu až po boty.
Nosil už svatý Mikuláš červenou?
Vzdáleným předobrazem Santa Clause je Mikuláš, biskup z Myry v Lykii ve 4. století, jehož život vyprávíme na stránce příběh Santa Clause. Malíři ikon ho přes tisíc let zobrazovali podle ustáleného vzoru: starý muž s prořídlými vlasy a zakulaceným vousem, oblečený v biskupském rouchu.
Ikona namalovaná na Krétě na počátku 16. století, uložená v Icon Museum and Study Center v Clintonu (Massachusetts), ho tak ukazuje v růžové kasuli s bílým omoforionem posetým velkými černými kříži, šálou, kterou nosí východní biskupové. Řecký nápis, který ho jmenuje, je napsán červeně, stejně jako rám. Červená tu je, ale světce spíš obklopuje, než by ho oblékala.
Children's Museum v Indianapolisu připomíná, že tradice světci připisuje červenobílé roucho, ale zároveň poznamenává, že někteří historici si myslí, že nosil jiné barvy. Nejopatrnější verze se vejde do jedné věty: liturgický oděv se lišil podle doby a církve a biskupská červená je jen jednou ze stop, které vedou k modernímu kostýmu.
V Lotrinsku, kde je svatý Mikuláš patronem Lotrinčanů, ho průvod v Nancy každý začátek prosince ukazuje „zářícího v jeho nejkrásnějším rouchu“, s „vousem stříbrným“, uvádí oficiální web francouzského cestovního ruchu. Kráčí tam vždy jako biskup, nikdy jako Santa Claus.
Proč byl anglický Father Christmas zelený?
V Anglii existovala dávno před americkým Santa Clausem jiná postava: Father Christmas, spíš zosobnění svátků než nositel dárků. Stephen Winick, folklorista z Kongresové knihovny, sledoval jeho šatník napříč třemi stoletími. V roce 1616 nosí „Old Christmas“ ve hře Bena Jonsona kulaté spodky, dlouhé punčochy, přiléhavý kabátec a klobouk s vysokou korunou zdobený broží.
Ve viktoriánské době se žádná barva neprosadí. Father Christmas se objevuje v zelené, zlaté, hnědé, fialové nebo modré, přičemž zelená byla možná nejčastější, často s kapucí ověnčenou cesmínou nebo tisem. York Museums Trust uchovává přání datované mezi lety 1870 a 1895, na němž nosí zelený plstěný kabát, kovovou ozdobu na stromeček (1870-1910), na níž má žluté roucho, a přání z 90. let 19. století, na kterém kráčí celý v bílém sněhovou vánicí s polenem na rameni.
- 1616Ben Jonson obléká „Old Christmas“ do zastaralého oděvu: kabátec, kulaté spodky, klobouk s broží.
- 1658Pamflet Josiaha Kinga ho ukazuje v rouchu a čepici lemovaných kožešinou.
- 1836Robert Seymour ho kreslí shrbeného, s dlouhým vousem, v dlouhém rouchu a s věncem z cesmíny.
- 1864V románu Carl Krinken od Susan Warnerové nosí dlouhé hnědé roucho s bílými skvrnami.
- 1870-1895Přání uložené v Yorku ho ukazuje v zeleném plstěném kabátě.
- 1920V dopisech od Father Christmas svým dětem ho Tolkien kreslí v červeném kabátě lemovaném bílou kožešinou.
Zlom přichází s americkým Santa Clausem. Podle Kongresové knihovny dorazila mytologie saní a sobů do Británie v 60. letech 19. století, obě postavy začaly v 70. letech splývat a Father Christmas tehdy převzal z Ameriky červený kostým s lemem z bílé kožešiny.

Jak byl oblečený Santa z básně z roku 1823?
Dne 23. prosince 1823 otiskl Sentinel, list z města Troy ve státě New York, bez jména autora báseň „A Visit from St. Nicholas“, kterou Clement Clarke Moore v roce 1844 zařadil do své sbírky Poems. O barvě text neříká ani slovo. Mluví o kožešině a o sazích.
Byl celý v kožešině, od hlavy až k patě, / a šaty měl umazané od popela a sazí.
Postava z básně je „right jolly old elf“, veselý starý elf, dost malý na miniaturní saně. Jeho oděv je umazaný od popela z krbu: o slavnostním kostýmu nemůže být řeč. Spisovatel Derek McCormack v textilním časopise Selvedge upozorňuje, že báseň nikde neupřesňuje, o jakou kožešinu jde.
První ilustrátoři improvizují. Obraz z roku 1837, který McCormack popisuje, ukazuje malého a dost znepokojivého Santu v kožešinové peleríně, hnědých kalhotách a námořnicky modře pruhované kazajce. Mental Floss připomíná i vliv Pelznickela, nositele dárků z německých krajů, jehož samo jméno připomíná kožešinu (Pelz) a který jí byl pokrytý. Amerika roku 1830 si tedy představuje spíš muže z lesů než pána v červeném sametu.
Udělal Santu červeným Thomas Nast?
Kreslíř Thomas Nast otiskl svého prvního Santa Clause v Harper's Weekly 3. ledna 1863, uprostřed americké občanské války. Obléká ho do kabátu s hvězdami a pruhovaných kalhot, v barvách Unie, a nechává ho rozdávat dárky vojákům v táboře Severu. Podle American Battlefield Trust dodal časopisu v letech 1863 až 1886 celkem 33 vánočních obrázků.
Tyto obrázky vycházely z tiskáren černobíle. Po válce obléká Nast svou postavu do přiléhavých kožešinových kombinéz, hnědých, černých nebo zelených, s čepicí s bambulí a snítkami cesmíny. V roce 1866 ji poprvé usadí v ledovém paláci na severním pólu, o čemž je náš článek kde bydlí Santa Claus. Jeho nejslavnější portrét, „Merry Old Santa Claus“, vyšel přes celou stranu 1. ledna 1881.
V otázce barvy se prameny rozcházejí. Společnost Coca-Cola píše, že Nast kreslil Santu třicet let a jeho kabát přitom změnil z béžové na červenou. American Battlefield Trust naopak soudí, že Nast nemá s červeným kostýmem nic společného, a jeho rozšíření připisuje přáním bostonského tiskaře Louise Pranga ze 70. let 19. století. Mental Floss upozorňuje, že sbírka z roku 1890, Thomas Nast's Christmas Drawings for the Human Race, obsahuje vousatého muže oblečeného v červeném, s dýmkou a hračkami v ruce.
Kdy se červená prosadila nadobro?
Viditelný zlom přichází na počátku 20. století. Puck, první úspěšný americký humoristický časopis, ukazuje na obálce z roku 1901 Santu, který podává hračky dětem, jež víc zajímá Montaigne a Tolstoj, a v roce 1902 Santu, který překračuje okno dvou viktoriánských dam. Pokaždé má na sobě červený oblek a čepici s bílým lemem.
York Museums Trust soudí, že ve 20. letech 20. století už se Santa spojuje hlavně s červenou. Tolkien ho takto maluje už ve svém prvním dopise dětem v roce 1920. Historička Karal Ann Marlingová, kterou cituje Selvedge, vidí v tomto červeném obleku jakýsi „bohatě zdobený oblek obchodníka“, oblek šéfa, který řídí továrnu na hračky.
Pak přichází reklama. Santa ilustrátora Haddona Sundbloma debutuje v roce 1931 v inzerátech Coca-Coly v Saturday Evening Post. Sundblom si za model vzal přítele Loua Prentisse, obchodního zástupce v důchodu, a maloval postavu pro značku až do roku 1964. Společnost Coca-Cola sama přiznává, že Santa nosil červený kabát už před Sundblomem. Podrobnosti této houževnaté legendy vypráví článek Vymyslela Santa Clause Coca-Cola?.
To, co Sundblom přináší, je opakování. Od roku 1931 do roku 1964 se v inzerátech značky každou zimu vrací týž kulatý muž s červenými tvářemi a červenobílým kabátem. Selvedge poznamenává, že tato mezinárodní kampaň ustálila standardní vzor, zatímco obchodní domy do té doby oblékaly své Santy do kostýmů, které zrovna měly ve skladu.
Z čeho je Santův oblek?
Materiál se měnil stejně jako barva. Na začátku je kožešina: ta z básně z roku 1823, ta Pelznickelova, ta z kombinéz, které kreslil Nast, a Mental Floss zmiňuje dokonce i oděvy, které připomínají jelenici. Předkem moderního kostýmu je zimní kabát, ne sváteční šat.
V Kanadě na konci 19. století muži, kteří hráli Santu a neměli šarlatový kostým, improvizovali, vypráví Derek McCormack: tógy, červená plsť nebo mušelín převázaný v pase, boty vyrobené z černého voskovaného plátna omotaného kolem holení a někdy jen obyčejný červený župan. V roce 1894 napsal jeden chlapec z kmene Černonožců do Calgary Herald, že Santa měl „šaty jako stará paní“.
- Kabát: s bílým lemem od obálek Pucku z let 1901 a 1902, s černým opaskem na kresbách anglických mummerů z 30. let, které zaznamenala Kongresová knihovna.
- Čepice: kapuce u Tolkiena v roce 1920, čepice na jeho dalších kresbách.
- Boty: zděděné po Nastovi, který svou postavu někdy obouvá i do lakovaných poutnických střevíců.
- Cena: podle Mental Floss mají profesionální američtí Santové několik kostýmů, každý za 500 až 5 000 dolarů.

Jak Santa Claus přišel k bílému vousu?
Vous je starší než červená. Na ikonách je svatý Mikuláš už starým mužem se zakulaceným vousem, jako na krétské ikoně ze 16. století zmíněné výše. V Anglii kreslí Robert Seymour v roce 1836 Father Christmas s dlouhým vousem a román Susan Warnerové mu v roce 1864 dává bílé vlasy i vous.
Báseň z roku 1823 stanoví barvu jednou provždy: vous na jeho bradě je „bílý jako sníh“. Nast z něj dělá huňatý vous, Sundblom pěstěný vous na vrásčité tváři. Dodnes vyžadují některé americké agentury pro roli v obchodních centrech „naturally bearded gentlemen“, pány s vlastním vousem.
Děti, které si to chtějí ověřit, se mohou zeptat přímo v dopise Santa Clausovi nebo v rozhovoru s ním. Oficiální odpověď vesnice je krátká: vous je pravý a před Vánocemi se nikdy nestříhá.
Zdroje
- Library of Congress, Folklife Today, Stephen Winick, „Christmas Cousins: Father Christmas and Santa Claus“, 2018
- York Museums Trust, „A Green Father Christmas“
- Icon Museum and Study Center, „Icon with St Nicholas“, Kréta, počátek 16. století
- Academy of American Poets, Poets.org, „A Visit from St. Nicholas“ (1823)
- American Battlefield Trust, „The Man Behind ‚Merry Old Santa Claus‘“
- Selvedge, Derek McCormack, „Santa Suits“, 2016
- Mental Floss, Maureen Monahan, „The Holly Jolly History of the Santa Suit“, 2016
- The Coca-Cola Company, „Haddon Sundblom and the Coca-Cola Santas“
- The Children's Museum of Indianapolis, „Why Does Santa Wear Red?“, 2018
- France.fr (Atout France), „Où fêter la Saint-Nicolas en France?“



